Klíčové slovo Execution - 3

Dvaačtyřicetiletý novinář Richard Boyle informuje v roce 1980 o občanské válce v malé středoamerické zemi El Salvador. Vláda prezidenta Duarta bojuje za podpory USA proti levicové revoluční Frontě národního osvobození Farabunda Martího. Její stoupenci jsou likvidováni eskadrami smrti, řízenými armádou. Richard Boyle prožívá boje z bezprostřední blízkosti a stává se dokonce svědkem zavraždění arcibiskupa Romera. Po těchto zkušenostech se rozhodne uprchnout se svou přítelkyní Marií do Kalifornie.

Nesmrtelná legenda o zbojnickém hrdinovi Jánošíkovi, který bohatým bral a chudým dával, je stále vděčným námětem různých uměleckých zpracování. Třetí filmová verze, která byla natočena na Kolibě v letech 1962-63, vznikla u příležitosti 250. výročí Jánošíkovy smrti. Námět, scénář i režie této velkolepé historické fresky jsou dílem Palo Bielika - původního hereckého představitele Jánošíka z české Fričovy filmové verze z roku 1935. Zajímavé je, že hlavní roli nesvěřil zkušený herec žádnému z herců, ale mladému lékaři z Iľavy, Františku Kuchtovi. Neokoukaná tvář tak vtiskla celému filmovému vyprávění silný, realistický nádech.

Skupina vědců je vyslána na planetu Arkanar, aby pomohli místní civilizaci, jež se nachází ve fázi středověku, najít správnou cestu budoucího vývoje. Jde o těžký úkol: vědci se nemají do žádných konfliktů vměšovat násilím a v žádném případě nesmějí zabíjet. Jeden z nich, Rumata, se pokouší o záchranu místních intelektuálů a nedokáže se tak vyhnout účasti v boji. Jako by před ním stála otázka: Co bys dělal, kdybys byl bohem? Svůj poslední film podle vědecko-fantastického románu bratří Strugackých natáčel jeden z největších ruských tvůrců Alexej German (valnou část života bojující o své postavení v sovětské kinematografii) celých třináct let a po jeho smrti v únoru 2013 jej dokončili jeho žena a syn Alexej, sám rovněž režisér. „Nemá to být film o krutosti, naopak hovoří o lásce, o hmatatelné, živé lásce, odolávající i nejtěžším podmínkám," říká Světlana Karmalitová, režisérova manželka, která se podílela na scénáři tohoto náročného, téměř tříhodinového díla s jasným poselstvím alegorie.

Toto historické drama zobrazuje období, kdy Marie Stuartovna po smrti svého manžela odchází zpátky do Skotska. Tam si nárokuje právo na trůn, přičemž musí bojovat se svou sestřenicí, královnou Elizabetou I. . Po svatbě se skotským lordem se jim narodí syn, okamžiky štěstí však opět vystřídá její neúnavná snaha získat trůn, přičemž dalším dědicem královské koruny by bol její syn. Bojuje tedy nejen s královnou Elizabetou, ale i s bratrem Jamesem a protestanty, kteří zavraždí jejího manžela. Rozpory vyústí do stavu, že královna dá Marii Stuartovnu uvěznit a následně popravit stětím. Její syn -James I. - se 16 let po matčině smrti přece jen stává anglickým králem..

1850 Saint-Pierre, malý francouzský ostrov nedaleko Kanady. Neel - pachatel brutální vraždy, je odsouzen k trestu smrti. Není zde ale mechanismus k vykonání trestu. Francouzská vláda proto rozhodne, poslat na ostrov gilotinu. Než loď s nákladem dorazí, je Neel vězněn v sídle kapitána a jeho manželky, kteří ostrov spravují. Čekání na smrt si Neel krátí prací. Pozvolna se stává nepostradatelným a velmi oblíbeným mužem celého ostrova. Zvláštní slabost pro něj má i kapitánova žena. Když dorazí loď s gilotinou, je třeba vykonat spravedlnost. Kapitán se, z lásky ke své ženě, postaví proti rozhodnutí. Osud všech tří je od té chvíle nevyhnutelný...