Klíčové slovo Tuberculosis

Paříž, 1900. Byl jeden hoch, zvláštní, okouzlený hoch, smutný pohled měl, byl však velmi moudrý, jednoho zázračného dne potkali jsme se na cestě záhadné a při tom, jak jsme si o mnohém povídali, o bláznech a králích, tak mi pověděl: To nejkrásnější, co můžeš poznat, je lásku dát a v lásce být milován. Moulin Rouge. Noční kabaret. Tančírna a bordel. Jeho majitelem byl Harold Zidler. Království nočních rozkoší. Nejkrásnější ze všech tam byla žena, kterou jsem miloval. Satine. Byla kurtizána. Prodávala mužům svou lásku. Říkali jí jiskřivý diamant. Byla hvězdou. Žena, kterou jsem miloval, je mrtvá. Je tomu rok, co jsem přijel do Paříže. Nevěděl jsem nic o Moulin Rouge, Haroldu Zidlerovi ani Satine. Svět žil bohémou a já přijel z Londýna. Na vršku poblíž Paříže stála vesnice Montmartre. Byl to bohémský svět, hudebníci, malíři, spisovatelé. Říkalo se jim děti revoluce. Ano, měl jsem žít bez halíře a měl jsem psát o pravdě, kráse, svobodě a o tom, v co jsem věřil nejvíc ze všeho. O lásce.

Každé město má svou historii, ale Tombstone se stalo legendou. Do arizonského města Tombstone, útočiště těch největších desperátů Divokého západu, přichází soudce Wyatt Earp, aby zde spolu se svými dvěma bratry a jejich rodinami začal nový život. Earp nechce zasahovat do záležitostí města, ale vlivem okolností je vtažen do krvavé přestřelky se zločinci v OK Corral. Když v boji zahyne jeden z jeho bratrů, Earp složí šerifskou přísahu a rozhodne se vyčistit město jednou pro vždycky. Podaří se mu zneškodnit mnohé zločince, ale jejich vůdce, nejrychlejší pistolník v celém okolí - Johny Ringo, pořád uniká. Earp ví, že Ringa ve střelbě nikdy nepřekoná, ale navzdory tomu bez váhání souhlasí s jeho výzvou na souboj ve dvojici. Zdá se, že o Earpově životě, jakož i osudu města Tombstone je rozhodnuto. Předem jasný průběh událostí však dostává trochu jiný směr, když do rozhodujícího duelu vstoupí Earpův přítel, hazardní hráč Doc Holliday.

Jiro, inspirovaný slavným italským leteckým konstruktérem Capronim, sní o tom, že bude létat a navrhovat krásná letadla. Jelikož je od dětství krátkozraký a nemůže se stát pilotem, nastoupí v roce 1927 do letecké divize významné japonské strojírenské společnosti. Film Zvedá se vítr popisuje větší část jeho života a líčí klíčové historické události, které mu určily směr, včetně Velkého zemětřesení v Kantó v roce 1923, Velké hospodářské krize, epidemie tuberkulózy a vstupu Japonska do války.

Zvláštní příběh o lásce, tanci a neumírání se odehrává koncem čtyřicátých let. Do plicního sanatoria přichází mladý muž, taneční mistr Mayer. Jeho diagnóza je vážná – tuberkulóza. Své nemoci se však nepodává a začne proti ní aktivně bojovat tancem i optimismem. Postupně získává další pacienty, kteří se dosud trpně poddávali svému údělu. Zanedlouho však jeho nemoc propukne v plné síle a záludnosti. Tváří tvář smrti je zosobněním lidské odvahy a pozitivního přístupu k životu.

Televizní hra přibližuje život primáře MUDr. Bohumila Malého, který se zasloužil zejména o vymýcení tuberkulózy. Film sleduje události těsně po lékařově příchodu z Dolního Smokovce do Ostravy v dvacátých letech, kdy se sociální problémy na Ostravsku nejvíce prohlubovaly a tuberkulóza se stávala vážným nebezpečím zejména pro ty nejchudší vrstvy.

Ve středu 26. října 1881 okolo třetí hodiny odpolední došlo v arizonském pohraničním městě Tombstone na pozemku Harwoodovy dřevařské firmy naproti vchodu do O.K. Corralu k divoké přestřelce deseti mužů. Na jedné straně stál marshal Wyatt Earp se svými dvěma bratry a známým pistolníkem Docem Hollidayem, na druhé bratři Clantonovi, bratři McLauryovi, Billy Claiborne a úplatný šerif Johnny Behan. Střelba trvala zhruba půl minuty a na zemi zůstala těla tří zločinců. Tato událost vešla do dějin jako přestřelka u O.K. Corralu a v průběhu let nabyla rozměrů symbolického střetnutí mezi zákonem a bezprávím v divokém americkém pohraničí.

Šéf gangu Matsunagu (T.Mifune), je při potyčce zraněn a vyhledá ošetření u doktora Sanady (T.Shimura), opilce ale i lékaře, „anděla“, chudých lidí z předměstí. Postupně se mezi nimi vyvíjí zvláštní přátelský vztah.

Mladá Gabrielle (Audrey Hepburn) pochází z prominentní belgické rodiny van der Mal, její otec je vyhlášeným chirurgem po celé Evropě. Nábožensky silně založená dívka vstupuje na prahu dospělosti do kláštera, kde je od počátku podrobována těžké zkoušce vlastních morálních zásad. Náročné povinnosti novicky a dlouhé sebeodpírání z ní postupně činí charakterní osobnost. Gabrielle vyniká nad svými vrstevnicemi ve studiu medicíny, a tak se zdá být její budoucnost na misii v Belgickém Kongu, obecně považovaná za nejvyšší poctu řádové sestry, jako jistá věc. Přísné a k lidské bytosti jako jednotlivci někdy bezohledné povinnosti církevní však nutí Gabriellu postupovat proti své vůli.

V takzvané zlaté éře švédského filmu v době ohraničené přibližně léty 1913 až 1923 poskytovala filmovým autorům častokrát inspiraci domácí literatura, především díla Selmy Lagerlöfové. Tak tomu bylo i v případě jejího románu Vozka smrti, který převedl na plátno Victor Sjöström. Film se proslavil působivým použitím dvojexpozice pro duchařské scény; tento postup by sice známý už v prvních letech kinematografie ( Meliés ), ale teprve Sjöström z něj vytěžil tak silnou emoci a poetičnost. Proti nesporným a trvalým hodnotám k nimž patří i bezpečné zvládnutí složitě pomocí retrospektiv vyprávěného příběhu stojí určité rysy, poplatné době, které dnes působí příliš mravokárně a křečovitě hlavně celé moralistní pojetí. Přesto není důvod odporovat švédskému historikovi Runemu Waldekranzovi, jenž napsal: Vozka smrti byl mistrovským dílem Sjöströmovým, ale znamená i vrchol švédské němé kinematografie.

Život v Paříži roku 1847 je temperamentní jako šampaňské a nelítostný jako šedivé ráno. V hráčských doupatech a na opulentních večírcích si zámožní muži vybíjejí svou vůli a ženy, které se staly kurtizánami, se vyžívají v rozkoši. Jednou z takových žen je Marguerite Gautierová, která naváže opulentní románek s Armandem Duvalem.

Poté, co museli spisovatel D. H. Lawrence a jeho žena Frieda přihlížet tomu, jak zakázali a nechali pálit jeho knihu Duha, rozhodli se opustit rodnou Anglii a odešli za moře do Států a poté do Mexika. Až tuberkulóza spisovatele přivedla zpět do Evropy, nejprve do Velké Británie a pak do Itálie, kde stvořil legendárního Milence Lady Chatterleyové.

Comedy set in an English Tuberculosis sanatorium in 1947.