Klíčové slovo Repression

Bruce Banner, vědec každým coulem, má všechny důvody ke zlosti na své nadřízené. Jeho převratná vědecká práce, která by mohla změnit pohled na možnosti genetické technologie, je zapomenutou a pro jejího autora stále bolestivou minulostí. Jen Betty Rossová, skvělá spolupracovnice a někdejší Bruceova přítelkyně, se snaží uchránit ho před dalšími střety a konflikty. Stala se totiž svědkem neúspěšného pokusu, kdy byl Bruce, ve snaze zabránit explozi a zachránit si holý život, vystaven smrtelné dávce záření gama. Zdánlivě se nic nestalo, ale jednoho dne opustil svou laboratoř jako obrovské monstrum. Čtyřmetrový zelený svalovec, známý jako Hulk, zanechává za sebou jen trosky. Armáda je uvedena do stavu nejvyšší pohotovosti. Betty tuší souvislosti, ale ve svém boji o záchranu zeleného giganta i blízkého člověka je téměř osamělá.

Zralá třicátnice a brilantní profesorka klavíru Erika Kohut (Isabelle Huppert) vede trojí život. Zatímco ve dne je váženou osobností pedagogického sboru Vídeňské konzervatoře, večer ukájí svou zvrhlou sexualitu v obchodech s nejhrubším pornem, šmírováním mileneckých párů a masochistickým sebezraňováním. Třetí podobou její existence je vypjaté soužití s tyranskou matkou (Annie Girardot) plné brutálních hádek a vášnivého usmiřování. Erika přesto dokáže udržet svůj bizarní životní styl pod kontrolou až do chvíle, kdy se seznámí s pohledným a talentovaným studentem Walterem (Benoît Magimel). Oboustranná citová náklonnost záhy narazí na neschopnost Eriky navázat normální erotický vztah. Její temné vášně promění rodící se lásku v trýznivé peklo. Kontroverzní film byl s příznivým ohlasem uveden na MFF Cannes. Oba hlavní představitelé Isabelle Huppert a Benoît Magimel obdrželi Ceny pro nejlepší herce, zatímco režisér Michael Haneke získal Velkou cenu poroty. oficiální text distributora

Teenager Owen se snaží protloukat životem na předměstí, když ho jeho spolužačka seznámí se záhadným nočním televizním pořadem - vizí nadpřirozeného světa, který se nachází za jejich vlastním světem. V bledé záři televize se Owenův pohled na realitu začíná tříštit.

Rozsáhlá epická freska z Divokého západu. V popředí stojí šerif James Averill, majitelka veřejného domu Ella a dobrodruh Nat. Tuto trojici spojuje i rozděluje vzdělání, láska, přátelství i rozdílný přístup k životu. Na pozadí jejich „příběhu“ se odvíjí dramatický spor mezi starousedlými farmáři hájícími nabytý majetek a přistěhovalci, hledajícími místo, kde by mohli znovu začít žít se svými rodinami...

Očekávání, naděje, strach, radost, zklamání, odhodlání... Na káhirském náměstí Tahrír se emoce střídají stejně rychle, jako se proměňuje situace v Egyptě. Výsledky revoluce, která skončila pádem Husního Mubáraka, si uzmula nejprve armáda a po ní Muslimské bratrstvo. Nikdo z nich ale nenaplnil volání po svobodě. A tak se lidé na Tahrír vracejí zas a znovu, aby dosáhli skutečných změn. Strhující dokument sleduje několik lidí, jejichž osudy se prolínají s příběhem Egypta posledních let.

Příběh o vnitřním konfliktu v mozku Paula mezi intuicí, logikou, volnomyšlenkářstvím a dobrodružstvím, který můžeme najít v každé lidské povaze. Také o tom jak důležitou roli v každodenním životě hraje životní rovnováha a není třeba propadat rutině pracovního života …

Dokumentární dystopie ze současné Číny ukazuje, kam společnost může dovést užívání vyspělých digitálních nástrojů sledování a kontroly, zvlášť když jsou v rukou představitelů totalitního zřízení. Nejbolestivěji všeobecný dohled doléhá na disidenty a jejich rodiny. Institucionalizovaná šikana má mnoho podob – od uličního dozoru a bránění odchodu z domu přes instalaci všetečných kamer v blízkosti bydliště až po domácí vězení a internaci na neznámém místě. Ve světě, kde umělá inteligence a big data stopují každý náš veřejný projev, se nakonec žalářem může stát samotný stát a z našich obydlí cely.

Throughout the world, angry crowds are confronting heavily armed law enforcement forces. Journalist Paul Moreira immerses himself in demonstrations and interviews experts to shed light on the causes of this repressive shift.

The story of an empire: From its founding in 1922 to its dissolution in 1991, the Soviet Union was shaped by revolutionary idealism, but also by oppression and decay. The USSR evolved from Stalinist terror through the Thaw under Khrushchev to political processes such as glasnost and perestroika under Gorbachev. Finally, in 1991, it collapsed.