Když se náš čas na Zemi začne chýlit ke konci, je skupina výzkumníků pověřena nejdůležitějším posláním v dějinách lidstva – musí se vydat mimo naši sluneční soustavu a pokusit se najít pro lidské pokolení planetu, na které bude moci žít.
Část elitní jednotky armády USA je v roce 1993 poslána do somálského Mogadishu, aby se stala součástí mírové operace Spojených národů. Úkolem mise je unést několik vysokých důstojníků somálského diktátora. Jde o součást strategického plánu na potlačení občanské války, která zuří po celé zemi. Ovšem zdánlivě bezpečně naplánovaná mise se obrátí nesprávným směrem. Rangers i veteráni musí bok po boku bojovat proti zdrcující přesile a prchat za nepřátelskými liniemi dokud se záchrannému konvoji nepodaří vyrazit k jejich záchraně. V těžkém boji umírají přátelé, formují se vztahy, chlapci se stávají muži a vojáci se učí jak vypadá skutečná tvář války a hrdinství.
Po tom, co Samson ztratil lásku svého života kvůli krutému pelištejská princi, obětuje vše proto, aby se pomstil. Jeho nadpřirozená síla a impulzivně rozhodnutí ho rychle postaví proti utiskující pelištejské říši. Po tom, co byl zrazen špatným princem a krásnou pokušitelku, je Samson zajat a oslepen nepřáteli. Samson proto opět vyzývá svého Boha, aby mu pomohl vrátit nadpřirozenou sílu a dosáhnout konečné vítězství.
Bezprecedentní a intimní pohled na život, dílo a trvalý odkaz britské herečky Audrey Hepburn (1929-1993).
Příběh ikonopisce, který se snaží v době absolutního temna najít sílu k duchovní tvorbě, napsala spolu s režisérem další nastupující hvězda sovětské kinematografie – Andrej Končalovskij (zde ještě pod jménem Andrej Michalkov-Končalovskij). Životní osud umělce v období let 1400 až 1423 na pozadí mocenských rozbrojů, bratrovražedných válek a tatarských nájezdů není historicky věrným zpodobněním ruských dějin. Tarkovského stylizace je však natolik niterně přesvědčivá, že zde středověk vyvstává v obdivuhodně komplexní šíři. Nezapomenutelné panoramatické jízdy kameramana Vadima Jusova, s nímž Tarkovskij spolupracoval od diplomního filmu Válec a housle (1960) až po Solaris (1972), dokážou svou dokumentární povahou připodobnit svět, který je i ve své naprosté stylizovanosti nesmírně přirozený.
Příběh z historie, ze kterého by měli mít Angličané špatné spaní ještě dnes. Léto roku 1847, kdy byl Irský hladomor na vrcholu a tisíce lidí umíralo na hladomor. Feeney se vrací ze služby v britské armádě zpátky do Irska, kde nachází svůj domov zdevastovaný a své blízké většinou mrtvé. Krátce na to se střetne s anglickou mocí a vydává se pomstít všem, kteří jsou za jeho ztrátu zodpovědní. V patách má anglického kapitána a bývalého spolubojovníka... Příběh je sice jednoduchý a přímočarý, což ale není vůbec na škodu. Naopak, úsporně načrtnuté charaktery, ostře vyrýsované kontrasty mezi dobrem a zlem a nádherně nasnímané, leč zoufale bezútěšně reálie hrabství Connemara onoho "černého" roku 1847, se ke zvolenému žánru perfektně hodí. (Komentáře k filmu - web)
Snímek je adaptací stejnojmenného autobiografického románu Franka McCourtha, v němž vzpomíná na své nelehké dětství, které strávil v chudinské čtvrti irského města Limerick. Vydání románu provázel v USA menší skandál, neboť autorova rodina se od něj distancovala a zpochybňovala pravdivost vzpomínek F. McCourtha. Film samotný poměrně věrně kopíruje dějovou linii knihy, avšak místy vyznívá poněkud chladněji. Děj se převážně odehrává v Limericku, kde Frank vyrůstá se svou matkou Andělou a otcem Malachym, jenž svým sklonem k alkoholismu ožebračuje celou rodinu. Frank ztratí hned několik sourozenců ze své početné rodiny a jediné východisko postupně spatřuje v odchodu do Ameriky. Matka Anděla trpně snáší osud a pro své potomky je ochotná udělat téměř cokoliv, co by bylo v jejich silách. Snímek zaujme svým naturalistickým zachycením dobového života v chudém a deštivém Limericku. Film získal cenu diváků na 35. MFF v Karlových Varech 2000.
Symbolická drama o putování kanadské novinářky afghánského původu, Nafas, do rodné země. Nafas ještě jako malá holka její rodina z politických důvodů odvedla do Kanady. Její sestra však vyrůstala v Afghánistánu. Po tom, co kvůli nášlapné Mine ztratila obě nohy, chystá se v den posledního zatmění slunce v 20. století spáchat sebevraždu. O svém úmyslu se v dopise svěří sestře, která se proto podujme na nelehké překročení íránsko-afghánských hranic. Za každou cenu chce sestře v její činu zabránit, ale cesta k ní složitá. Jako žena nemůže v Afghánistánu cestovat sama, proto podplatí šoféra, aby ji vydával za svou manželku a zahalená v burke nasedne spolu s jinými ženami na korbu jeho auta. Takto putuje vyprahlou krajinou zdevastovanou mnohaletými boji se Sovětským svazem, následnou občanskou válkou a politickou tyranií..
Devítiletý černý Etiopan se jen díky zfalšované židovské identitě dostane z utečeneckého tábora v Súdánu, kde mu hrozí smrt vyhladověním. Jeho matka - křesťanka - ho propašuje do záchranného transportu etiopských Židů - Falašů - , které přijímá do azylu Izrael (operace Mojžíš v roce 1984). Pod novým jménem se Shlomo obtížně aklimatizuje v odlišném prostředí i v jiném náboženském řádu. Teskní po matce a odmítá přizpůsobit se kolektivu, s nímž je v neustálých konfliktech. Teprve adopce do harmonické rodiny ho zklidní, i když dál trpí komplexem z utajení pravého původu. Než Shlomo dospěje, projde při hledání skutečné - lidské - totožnosti nelehkými zkušenostmi v sociálním zařazení i v navazování vztahů. Zažije rasistické útoky, judaismus i válku v okupovaných teritoriích, vystuduje medicínu ve Francii, než se konečně jako zralý muž, sám otec, vrátí zpět ke svým kořenům. (MFF Karlovy Vary)
