Klíčové slovo Fidel Castro

26. listopadu 1956. Fidel Castro se plaví na Kubu s osmdesáti povstalci. Jedním z nich je i Ernesto „Che“ Guevara, argentinský doktor, který sdílí s Castrem společný cíl – svrhnout zkorumpovanou diktaturu Fulgencia Batisty. Che se projeví jako nepostradatelný bojovník, rychle si osvojí umění partizánského boje. Jakmile se Che pustí do boje, s nadšením ho oslavují jeho velitelé i kubánský lid. Tento film zachycuje vzestup Che během kubánské revoluce, od doktora – přes velitele – k hrdinovi revoluce.

Druhý film známého amerického výtvarníka Juliana Schnabela je inspirován stejnojmennou knihou kubánského básníka a spisovatele Reinalda Arenase, jehož osudy zachycuje. Arenas se narodil v roce 1943 na Kubě v provincii Oriente a zemřel v exilu v New Yorku v roce 1990. Z dítěte vyrůstajícího v chudobě, ale ve svobodě se stal ve čtrnácti letech revolucionář. Ve dvaceti získal národní cenu za svůj první román Celestino Antes del Alba. Svá další díla však vydával prostřednictvím přátel v zahraničí, neboť jako homosexuál začal být pronásledován Castrovým režimem. V roce 1973 byl uvězněn a jeho knihy byly zkonfiskovány. V roce 1980 povolil Fidel Castro homosexuálům, duševně chorým a bývalým politickým vězňům vystěhování. Arenas byl mezi 125 000 lidmi, kteří této možnosti využili. Ale ani ve Spojených státech nenašel vysněný ráj...

Andy Garcia vzdává ve svém celovečerním režijním debutu hold rodné Kubě. Vyprávění se odehrává v Havaně v roce 1958 – v době, která některým přála, ale pro jiné byla nešťastným obdobím spojeným s vládou diktátora Batisty. Radikální revoluční proměny spjaté s osobností Fidela Castra ovšem pro hrdinu vyprávění, jímž je majitel nočního hudebního klubu El Tropico Fico Fellove, znamenají drastickou změnu. Muž spjatý s životním stylem své bohaté rodiny a společenské třídy se jen bolestně loučí s představou, že možná navždy zaniká třpytivý a elegantní svět, v němž vyrůstal a který pro něj symbolizuje hudba... Projekt inspirovaný románem kubánského spisovatele Guillerma Cabrery Infanteho, který je rovněž autorem scénáře a který zemřel loni v únoru, má v případě Andyho Garcii lehce autobiografický charakter. K realizaci nazrával celých šestnáct let, natočen byl však za pouhých 35 dní.

Životopisné drama bylo natočené podle knižních předloh „Fidel Castro – partyzánský princ“ od Georgie Anne Geyerové a „Fidel Castro“ od Roberta E. Quirka. Příběh snímku věrně vychází z historického studia kubánských revolučních událostí.

Patrice Lumumba se v roce 1960 stal prvním demokraticky zvoleným premiérem Konga. Následujícího roku byl popraven během převratu zosnovaném západními mocnostmi. Lumumbův osud se ve střihovém dokumentu prolíná s příběhy legendárních jazzmanů jako Dizzy Gillespie nebo Louis Armstrong. Jejich hudba sloužila coby kouřová clona pro aktivity vlád snažících se potlačit panafrické hnutí a udržet hegemonii Západu. Režisér Johan Grimonprez v uvolněném jazzovém rytmu a se smyslem pro ironii dějin skládá pečlivě vyrešeršovanou koláž rozhovorů, archivních záběrů a zvukových nahrávek. Při zaplňování bílých míst na mapě studené války si všímá hlavně vazeb mezi kolonialismem a médii.

Castro: Nejsledovanější muž na světě zprostředkovává pohled na život zesnulého bývalého kubánského prezidenta a vůdce kubánské revoluce očima špionů, kteří ho sledovali po více než půlstoletí. Také díky obrovské zpravodajské síti mohl vést Kubu i přes její ekonomické zhroucení a navzdory válkám.