Klíčové slovo Optimism

Forrest Gump je prosťáček, který od dětství dělal, co se mu řeklo. Do života si tak odnesl několik ponaučení své maminky a osvědčené pravidlo, jež se mu hodí mnohokrát v nejrůznějších situacích: „Když se dostaneš do problémů, utíkej.“ Forrest proutíká školou, jako hráč amerického fotbalu i univerzitou, potom peklem vietnamské války a zoufalstvím nad matčinou smrtí. Vždycky je totiž někdo nebo něco, co po něm skutečně či obrazně „hází kameny“. Nakonec však Forrest poznává, že jsou i jiná řešení situací než útěk. Svůj život spojuje s kamarádkou ze školy Jenny, která pro něj zůstane provždycky jedinou láskou, s přítelem z vojny, černochem Bubbou, který dá směr jeho úvahám o lovu krevet, a s poručíkem Taylorem, jemuž ve Vietnamu zachrání život. Snímek je doslova prošpikován nejrůznějšími kulturními i společenskými odkazy, viděnými ovšem bizarně naivním pohledem hlavního hrdiny, úzce soustředěným na několik hlavních nehodnotících hledisek.

Za 2. světové války nejvyšší německé velení zřídilo speciální tábor, kam byli deportováni nejproblémovější zajatci spojeneckých armád. Velitel tábora plukovník von Luger upozorní seniora zajatých spojeneckých důstojníků kapitána Ramseye, že z tohoto tábora, který má nejtvrdší opatření proti útěku, se nikomu uniknout nepodaří. Ten však von Lugerovi připomene, že pokusit se o útěk ze zajetí je povinností každého správného důstojníka. A hned první den se tuto povinnost pokusí splnit několik čestných mužů. Neúspěšně. Velitel Barlett, jemuž se podařilo zorganizovat už několik útěků, proto navrhne Ramseymu neuvěřitelnou akci, při níž by z tábora zmizelo najednou dvě stě padesát zajatců. A tak se rozjedou dokonale utajené přípravy na největší útěk této války, v němž klíčovou roli hrají Američané Hendley a Hilts, Angličan Blythe, Australan Sedgwick a Polák Velinski...

Kanadský rodinný film se odehrává na sklonku sedmdesátých let devatenáctého století na nádherném Ostrově prince Edwarda. Právě tady žije se svou sestrou Marillou farmář a starý mládenec Matthew Cuthbert. Oba osamělí lidé touží po společnosti, a tak se rozhodnou adoptovat chlapce, který by jim později pomohl na farmě. Místo toho je k nim však omylem posláno děvče jménem Anne Shirleyová. Anne si musí u Cuthbertových, ve škole i v městečku Avonlea vydobýt své místo, aby si zajistila, že se už nikdy nevrátí do sirotčince.

Příběh soustřeďující se na dva velmi odlišné muže, hluboce věřícího černocha, který hodlá odradit od sebevraždy asociálního bílého vysokoškolského profesora.

Prostoduchou holku z ulice muži pouze využívají. Potom, co ji její pasák ukradne vydělané peníze a nemilosrdně ji shodí z mostu do řeky, pozná Cabiria herce Alberta. Avšak i pro něho je jen partnerkou na čas, milenkou z nouze, a když se vrátí Albertova bývalá známost, musí Cabiria v tichosti odejít. Z nenápadného účetního, do něhož se zamiluje, a který ji požádá o ruku, se vyklube podvodník, jenž ji připraví o všechny úspory. Zdrcená Cabiria vyjde na silnici a potká skupinu mladých lidí, kteří jí dokážou vnuknout novou naději...

Dva bratři Ian a Terry si koupí plachetnici z druhé ruky jménem Kasandřin sen. Ocitnou se ve finanční tísni a rozhodnou se požádat o pomoc svého bohatého strýce Howarda. Ten však apeluje na rodinné vazby a žádá po nich protislužbu. Chce, aby ho zbavili bývalého společníka, který ohrožuje jeho obchodní kariéru. Bratři se musí rozhodnout, jak toto morální dilema vyřešit.

Je těžké být šťastný? V nové rozverné komedii scénáristy/režiséra Mikea Leighe září Sally Hawkinsová jako Poppy, nezkrotná a bezstarostná učitelka, která vnáší nakažlivý a neutuchající optimismus do každé situace, která ji potká, a nabízí tak působivý, pravdivý a velice lidský průzkum jedné z nejzáhadnějších a často nejprchavějších předností lidského života: ŠTĚSTÍ. Poppyin optimistický pohled na svět je prověřen již na začátku příběh, když jí někdo ukradne kolo. Nicméně ona se zapíše do autoškoly ke Scottovi, který se ukáže být jejím „neporazitelným nepřítelem“ – vztekajícím se, upjatým cynikem. Napětí při jejich týdenních lekcích narůstá a Poppy musí vynakládat stále větší úsilí na to, aby si i nadále udržela pozitivní mysl a dobrou náladu. A jak si poradí s nervově labilní učitelkou flamenga, zatrpklou těhotnou sestrou, problémovým bezdomovcem, malým rváčem ve své třídě a zablokovanou páteří? Nyní zodpovězte otázku: „Je sklenice z půli plná nebo z půli prázdná?

Když Pollyanna osiří, je poslána ke své mrzuté tetě Polly. Pollyanna zjistí, že mnoho lidí v tetině rodném městě v Nové Anglii je stejně nevychovaných jako její teta. Ale Pollyannin nevyléčitelný optimismus - jehož příkladem je její "veselá hra", při níž hledá na každé situaci světlou stránku - přináší do staré, strnulé komunity změnu.

In a world of noise, Clarence is a jar of sunshine, pure and simple. He sees the world only in his favorite colors: goofy grape and neon green. Clarence values his friends Jeff and Sumo and his mother Mary more than gold. No matter what happens, good or bad, nothing brings Clarence down.

Six-year old Hank and his best pal, a giant trash truck, explore the world around them on fantastical adventures with their animal friends.

Sweet and innocent orphan Man Tou, while optimistic and tough in his own way, often feels lonely deep inside. Without the care of parents, he longs for love more than anyone else. Being ridiculed and bullied by others as the parentless child, he longs for a genuine friendship that is yet to come. Though uncertain where his future lies, Man Tou has faith that keeps on working hard and never stops giving love will find him that place he can call home.

Lola is an expert at managing the mess—just not her own. She's a reluctant mother, a flighty romantic partner, and perpetually annoyed by her insufferable coworkers. Her carefully controlled chaos is upended by the arrival of Kayla, a beacon of millennial optimism, who represents everything Lola is not. When Kayla moves in next door and then into her office, Lola's defenses are breached. Her unwavering kindness and success holds up a mirror, forcing Lola to ask a terrifying question: at what point do we stop blaming the world for our unhappiness and start untangling the mess we've made of ourselves?